Závěrečná konference projektu Fondy EHP

Tisková zpráva ze závěrečné konference

Starejme se o náš mozek

Konference „Starejme se o náš mozek“, která proběhla dne 26.3.2024 měla za cíl představit výsledky dvouletého projektu Fondů EHP a Norska spolu s novinkami z oblasti zajišťující komplexní odbornou péči o pacienty se získaným poškozením mozku po mozkové příhodě nebo poranění mozku. Přednášejícími byli špičkoví odborníci z oboru klinické rehabilitace, neurologie, popáleninové medicíny – přednostka doc. MUDr. Yvona Angerová, MBA, Ph.D. (Klinika rehabilitačního lékařství VFN Praha a 1. LF UK), neuroložka MUDr. Dagmar Součková (Nemocnice Na Homolce, Sonolab), přednosta doc. MUDr. Robert Zajíček PhD. (Klinika popáleninové medicíny FNKV a 3. LF UK).

Pozvání na konferenci přijali zástupci státních institucí z Ministerstva zdravotnictví, Úřadu práce, zdravotních pojišťoven, Magistrátu hl.m. Prahy a Krajských úřadů, odborných lékařských společností ČLS JEP, pacienti, zástupci farmaceutického průmyslu a z oblasti zdravotnických prostředků a diagnostiky.

Konference byla podpořená z projektu EHP Norské fondy, jehož zprostředkovatelem bylo MF ČR a partnerem bylo MZ ČR.

JUDr. Nataša Randlová, PhD, „Odhalte své riziko mrtvice“

V loňském roce se úspěšně uzavřela řada projektů realizovaných z Norských fondů. Přestože je známé, že Česká republika neumí dostatečně využívat prostředky z Evropské Unie, zde v programu Zdraví v kapitole Profesionalizace pacientských organizací, byly zdroje využity řadou pacientských organizací. Cerebrum bylo jednou z nich a díky projektu se podařilo posílit postavení pacientů (a potažmo jejich rodin a blízkých) ve zdravotním i sociálním systému na partnerskou úroveň odborníkům a státním institucím. Pacientské organizace jsou v současné době zastoupeny v pacientských radách ministerstev, zdravotních pojišťoven, některých nemocnic, ve správním řízení SÚKL při jednání o nových léčebných možnostech. Kromě toho byly prostředky využity na osvětové kampaně, konkrétně Cerebrum připravilo kampaň 3P Mozek (Prevence, Pomoc, Péče) s řadou mediálních výstupů, edukačních akcí pro veřejnost a veřejných průzkumů. Na toto téma měla předsedkyně správní rady JUDr. Nataša Randlová, PhD. prezentaci s přehledem výstupů projektu a velmi zajímavými daty z průzkumu „Odhalte své riziko mrtvice“. Výsledky byly překvapivé, kdy se téměř 10 % mladých respondentů zařadilo do rizikové skupiny možného vzniku mozkové příhody. To odpovídá datům z velkých klinických studií, které uvádějí 10–20 % mladých pacientů z celkového počtu pacientů po prodělané mozkové příhody. Nataša Randlová také představila pestrou komunitní činnost Cerebra, která i nadále zůstává hlavním smyslem fungování pacientské organizace.

doc. MUDr. Yvona Angerová, „Pohybem pro zdraví mozku“

Přednáška na téma Pohybem pro zdraví mozku doc. MUDr. Yvony Angerové vysvětlila, proč je aktivní pohyb důležitý při prevenci obezity, osteoporózy, diabetu a také to, že má protizánětlivé a antidepresivní účinky. Odborníci doporučují ujít minimálně 10 000 kroků denně. Každý krok se počítá, protože naopak nepohyb je pro člověka nepřirozený a rizikový. „Několik vědeckých studií jednoznačně dokládá nízkou pohybovou aktivitu jako nejvyšší rizikový faktor vzniku mozkové příhody. Pouze čtyři rizikové faktory (nízká pohybová aktivita, vysoký krevní tlak, věk a mužská populace) jsou zodpovědné za 80 % mozkových příhod.“ řekla Yvona Angerová.

MUDr. Dagmar Součková, „Mrtvice: Jak rozeznat příznaky a umět pomoci“

MUDr. Dagmar Součková ve svém příspěvku připomněla příznaky mozkové příhody – pokles koutku, ochrnutí končetin, poruchy řeči, kdy je neodkladně nutné volat záchranou službu 155.

„Mozková příhoda je nejen medicínský problém, ale díky závažným následků i celospolečenský problém. Ročně u nás mozková příhoda postihne 23-25 000 lidí, z toho řada z nich zůstane odkázána na rodinu, své blízké nebo státní zařízení.“ uvedla Dagmar Součková.

Závěrečná diskuze kriticky popsala chybějící propojení zdravotnického a sociálního systému, na který doplácejí jak pacienti, tak i pečující osoby. V řadě případů by bylo vhodnější, a v konečném důsledku i výhodnější, místo automatického přidělení důchodu vedoucího k pasivnímu životu, raději pracovat s pacienty individuálně, zajistit jim speciální pomůcky, rehabilitaci a umožnit tak alespoň částečný návrat k normálnímu životu. Právě pacientské organizace mají neoddiskutovatelný význam pro pacienty po propuštění z nemocnice a pomáhají jim celkově vyrovnat se s těžkou situací a hledat cestu k aktivnímu životu.